Věšáky Kůň a Vlčák

 

Dekorativní věšák
Věšák vlčák
Dekorativní věšák
Věšák Kůň
Věšák
Fosforeskující věšák

Věšák, je věcí,

který není od věci.

Může ho mít fešák,

pěkný narcista a čtverák,

co rád se každou chvíli musí převléci.

 

I sličná dívka, odloží svůj šat,

na věšák, než odhodlá se jíti spát.

Má to ale jeden háček,

kam své svršky dá miláček.

Nedivte se je to chlap,

spadnou tam, kde zůstal stát.

 

To věšáku přijde líto…

je to ale jelito,

vždyť na jeho spoďáry,

jsou ještě volné háčků dva páry!

 

Ale radši mlčí,

v duchu přeje dobrou noc,

ať hluboký spánek určí,

jak moc něžné sny budou míti nad nimi moc.

Eva Vojtelová ©

Na výrobu věšáků bylo použito:

Javorové dřevo frézované horní frézkou pro zapuštění ornamentu, keramické ornamenty vytvořené podle překližkových šablon od  https://www,vyrejeme.cz, epoxidová pryskyřice s fosforeskujícím pigmentem, kovové věšáky, kovové pásky k zavěšení celého věšáku na zeď, lodní lak.

Příběh o krokodýlovi

 

Náš třiasedmdesátiletý Pepa

 znalý světa i svět zná ho-

s Láďou Hruškou jsou jedno táhlo.

 

Proto ceníme si jeho přízně, toho šikovnýho kluka,

s důvěrou svěříme mu s technikou v domě svá muka.

Nešla nám zářivka, bojler, do dřezu vodovod,

komu by nepřišel hodinový manžel vhod.

 

Pepa to rozsek: Podívám se tomu na zoubek! Řek!

Vyzbrojen zkoušečkou,

by ukojil zvědavost svou všetečnou,

zapojil krokodýlky,

zda nejsou porušeny některé dílky.

 

Když sbalil svoje nářadí, tak shledal,

že jeden krokodýl mu chybí a chudák bědoval…

Hledali jsme i po zemi, dokonce po čtyřech,

po krokodýlku ani vzdech.

Po nějakém čase,

krokodýl sám objevil se.

Pepo, ty jsi ale chovatel,

ve výchově stojíš asi za pěkný pakatel.

 

Krokodýlek zřejmě ronil slzy,

že usouží se steskem po páníčkovi brzy.

A jak tak sám bez dozoru žil,

ouva, někde se Ti spustil a rozmnožil.

 

Ve jménu Tvé narozeninové oslavy,

vracíme Ti ho-o život neměj obavy.

Neboť vyřezán je z našeho javoru,

ať nemusíš pracně krotit tu potvoru.

Naší dobrou radou se řiď:

Proboha, jen nepořizuj si ho živého,

chraň si svoji řiť,

ať můžem slavit další roky života Tvého!

 Eva Vojtelová©

Ukázka, jak příběh může inspirovat k výrobě dárku.                   

Čtyři roční období

Rok

Jsou to čtyři sourozenci,

v kráse nemají konkurenci.

Držíc se ruku v ruce,

na zemi se střídají,

v divech pomáhá jim slunce,

když zem svou líc k němu jinak nastaví.

 

Každý má svou náladu,

a dělají vždy parádu.

Jaro se listím, kvítím obléká,

podzim ten zas naopak se svléká.

Léto plné energie,

veškerým žije životem,

zima vše peřinou přikryje

 a pak lehkým mrazivým vánkem

uspí vše, co spí zimním spánkem.

 

Nemají mezi sebou potíže,

s radostí si předávají otěže,

první nastoupí jaro,

po něm léto, podzim teplo uzavírá,

a je tu zima, mráz vše svírá.

 

Každý má rád jiné období,

na ty ostatní se i zlobí.

Kdo je se mnou, hlaste se,

já miluji celý rok a bez recese.

 

Mgr. Eva Vojtelová ©

 

JARO

Takto mi doma vládne jaro…a takto jeho sourozenci odpočívají na skříni a čekají na svůj čas…

 

ODPOČINEK

Kaktus

Kaktusu, nedáš jen tak pusu,

trnité má tělo,

to by se ani pohladit nechtělo.

Ale je tu dobrá zpráva,

jednou za čas květ nám dává.

Pak teprve je potěšením pro oko,

stane se vhodným objektem pro foto.

 

Fantasii probudí a dere se otázka,

odkud pochází a nebude to asi procházka.

Domovinu má nejspíš v Jižní Americe,

pak množili ho v Horní, Dolní Kotěhůlce.

Je objektem vášně, přímo závislosti,

všech kaktusářů až do morku kosti.

 

Zdá se, že kromě krásy,

kaktus nic k užitku nepřináší.

Kdo si chce dát do nosa,

zapomene na kaktusa.

Pořídí si sukulenta, je také květináče host,

s kaktusem je jedna velká podobnost.

Udělá si tekylu, nebo z aloe vera tinkturu

a to všechno pro zdraví a sobě na míru.

Sněhulák

 

Sněhulák

Sněhulák radostí huláká: “ Jémine,

už není zima na draka-Pepine“!

Umenšily se počty letů-

konečně máme zimu k světu.

 

Jako za starých časů dobrých,

ledový dech na nás dých,

rampouchy visí ze střech,

zima třeští v domů zdech.

 

Snížek vmetá dětem do tváří,

vlhké políčky až rudě září.

Kdo by to řek, to je legrace,

pravou zimu poznají i ti,

co ji dosud neznají –

i dnešní mladá generace.

 

To je jedno z pozitiv,

doby plné negativ-

se sněhulákem si hulákej,

sněhové koule kutálej.

Sláva sněhulák už není jedináček-

konečně má brášku Jémináček.

Skládačka sněhulák
Sněhulák

 

 

 

 

 

Skládačka
Skládačka sněhulák

Vlastnoruční Ježíšek babičky pro vnučku a dvě morčata.

Patro
Rozšířený výběh pro morčata
Patro
Patro pro morčata
Inovace klece pro morčata
Inovace klece pro morčata
Návrh patra
Plánek – patro pro morčata – tak to začalo….

Tři dny bez polední přestávky na kávu, meditaci zabral tento dárek pro vnučku i pro dvě morčátka. Všichni měli velkou radost a já také, že se líbil a že ten čas a námaha stály za to.

Vyrobili jste také něco k Ježíšku na místo jeho nákupu? Napište do komentáře…

 

 

Venkovní teploměr Lesní studánka

Teploměr
Venkovní teploměr

Báseň o básni?

 

Promiňte J.V. Sládku,

a nebo jste rád?

Že jsem použila Vašich řádků,

a dobře udělala snad.

 

Tak jako Vy tu krásu přírody

umíte nádherně popsat básně slovy,

tak bych i já chtěla dosáhnout té shody,

jinou mluvou, díky země, hlíny promluvy.

 

Doufám jen, že každý návštěvník,

který projde dveřmi našimi,

se  zastaví na chvíli, okamžik

a skloní se nad slovy Vašimi…

a při tom také pohlédne

na dílo ruky mé…

Venkovní teploměr
Teploměr Lesní studánka

 

 

Průšvih – kamarád má narozeniny – co mu dám?

Znáte to, flaška, bonboniéra, maximálně kuřákovi ještě cigarety a je to vyřízeno. No ale, když je to hodně dobrý kamarád, tak se mi ho nechce jen tak ledabyle odbýt.

Musím na něco přijít a tak i když termín, který mám zapsaný v kalendáři, abych nezapomněla, tlačí, sednu si do lehátka na sluníčko a „zabíjím tři mouchy jednou ranou“. První je ta, že odpočívám, druhá je, že honím na sluníčku bronz a ta třetí je, že medituji a představuji si řešení mého problému.

Vesmír mě ve štychu ještě nenechal a sláva, ani teď! V představě mi vyskočil obrázek hromady dřevěných klád, které leží už nějaký pátek před kamarádovo domem. Co tak si z něho udělat legraci, že jako není schopen to dřevo pořezat a uložit? Udělám mu miniaturní pilku a sekeru. Ať má jako čím pracovat.

Meditace v momentě skončila a já začala realizovat nápad v dílně. Při práci mě napadlo, jak toto mini nářadíčko zakomponovat do něčeho užitečného, funkčního. Dekoračních předmětů má doma jistě dost a já chci, aby dárek také něčemu sloužil.

Jak jsem to nakonec vyřešila vidíte na obrázku. Vytvořila jsem věšáček na klíče. Použila jsem na něho dřevo smrkové, javorové, lipové, jabloňové, bukové. Hádejte, co je z jakého dřeva udělané…?

Věšák na klíče s pařezem a miniaturní pilou a sekerou