-- Global site tag (gtag.js) - Google Analytics -->
Přejít k obsahu webu
JARO MÉHO DĚTSTVÍ Na své dětství nostalgicky
rozpomínám si jen,
jak jsme z jara jako malé holky vždycky
vykoukly z okna ven
a už jsme z domu vyběhly, žádné kecky,
jen tak – naboso jen.
Užít si tepla prvního jarního paprsku,
splynout s ledovým proudem našeho
potoku.
Kochat se sněhovými koblížky posledními
jak prodírají se první sněženky jimi.
Doslova dětsky bezcitně urvaly jsme první
kočičky,
neuvědomujíc si, že je to první potrava pro
včeličky.
Pak honem, máma k obědu volá
a vytrhne nás z dobrodružství kola.
Předaly jsme jí pozdrav jara do vázy
ten důkaz dětské nevědomosti a zkázy.
K večeru nám rudly líce,
energie bylo čím dál více,
zdálo se nám bezmála,
že lítat venku můžeme až do rána.
Mámy k večeři volání
ukončuje noci vábení.
Běda, kdo včas nepřišel,
dobývat se do postele přes chlívek musel.
A tak to bylo vážení,
jiná doba a stojí za zvážení,
to staré doby zlato,
nestálo by to za to,
není na čase její vrácení?
Eva Vojtelová©
SNĚHULÁK Sněhulák radostí huláká: “ Jémine,
už není zima na draka-Pepine“!
Umenšily se počty letů-
konečně máme zimu k světu.
Jako za starých časů dobrých,
ledový dech na nás dých,
rampouchy visí ze střech,
zima třeští v domů zdech.
Snížek vmetá dětem do tváří,
vlhké políčky až rudě září.
Kdo by to řek, to je legrace,
pravou zimu poznají i ti,
co ji dosud neznají –
i dnešní mladá generace.
To je jedno z pozitiv,
doby plné negativ-
se sněhulákem si hulákej,
sněhové koule kutálej.
Sláva sněhulák už není jedináček-
konečně má brášku Jémináček.
Eva Vojtelová©
Sněhulák
Skládačka sněhulák
Venkovní teploměr BÁSEŇ O BÁSNI? Promiňte J.V. Sládku,
a nebo jste rád?
Že jsem použila Vašich řádků,
a dobře udělala snad.
Tak jako Vy tu krásu přírody
umíte nádherně popsat básně slovy,
tak bych i já chtěla dosáhnout té shody,
jinou mluvou, díky země, hlíny promluvy.
Doufám jen, že každý návštěvník,
který projde dveřmi našimi,
se zastaví na chvíli, okamžik
a skloní se nad slovy Vašimi…
a při tom také pohlédne
na dílo ruky mé…
Eva Vojtelová©
Teploměr Lesní studánka
Vážení a milí příznivci,
všichni múzou políbení keramici,
mohlo by se zdát,
že se nám to tu chtělo všechno vzdát.
Když rok dva tisíce dvacet
skokem úspěšně se načet,
vzápětí hned na jaře,
všem nám plivl do tváře.
Tak nic, řekli si, ať si,
okolnosti se zdají býti silnější,
o to víc my budeme pilnější.
Vždy před každým výpalem,
po výsledku nedočkavě prahnem.
Těžká práce je za námi,
sláva, jsme před úspěchu branami!
Nový rok 2021 je v dohledu,
kéž by značil konečně konec covidu!
Základem je zdraví a my-
to je ta pravá hojnost,
a když jsou ruce od hlíny,
není keramiků větší štěstí a spokojenost.
Tak to vše Vám přeji keramici milí
v r.2021 k vaší píli ještě hodně síly,
a k tomu shůry daných inspiračních darů dosti
ať utápíte se v mořích radosti z tvořivosti!!!
Vaše Eva Vojtelová
Poslední výpal Poslední výpal Poslední výpal
Eliška (s)tvořitelka Maminka Lucka květinářka Maminka Peťa medituje Parta na závěr
Jezerní panna Jezerní panna 1 Jezerní panna 2 Jezerní panna3 Jezerní panna 4 Jezerní panna 5 Jezerní panna 6 Motýl – jezerní panny spolucestovatel
Sněhuláci
Podzimní lístek Podzimní lístek – dub Podzimní lístek – bříza
Kočka a myš
Pamětní list Pohár
BOTA Levá a pravá se střídává,
Po všech cestách chodí ráda
Ale co se jedné botě nestalo,
Čeká ji také cesta,
Neboj boto, i my těšme seúžas a vůni přinese.
Mějme z boty poučení,krásy spatření !
Eva Vojtelová©
