Věruška 70 let

Sedmička je číslo šťastné,
s nulou spojené je úžasné…

Z malé holčičky se stala holka velká,
která se jen tak něčeho nepoleká.

Nezatajila by ani dech,
se zapleteným netopýrem ve vlasech.

V zralé tváři jí úsměv září,
tak jak v osmnácti ještě paří.

V duši má bohorodý klid a mír,
už dobře ví, co je to života vír.

Testosterony má dlouho na háku,
už dávno zná tu jejich pohádku.

Má jen Olinka svého,
a ani za nic na světě nedá dopustit na něho.

Takže, kdo by neměl rád tenhle věk,
měl by si nasadit okuláry…
a řeklo by se, že není žádný rek,
a ať jde do háje a hledá si máry.

Proto přání štěstíčka a zdravíčka a tak dál…
je jako mlácení prázdné slámy,
co by za to dnešní třicátník dal,
kdyby na tom byl tak,
jako Ty Věruško se sedmdesátinami!

Ale abys neřekla, tak pro formu,
Přeji Ti od teď novou životní normu:

Od Olinka denně snídani do postele
a kdo Tě naštve, toho klidně pošli do     p…řírody.

Eva Vojtelová©