BOTA
Levá a pravá se střídává,
pochodem chod,
jejda, pozor je tu díra, nebo schod!
Po všech cestách chodí ráda
v jejich prachu směr si hledá.
S cílem si ale nedělá starosti,
cílem je cesta sama dána –
to jsou její moudrosti,
budiž ta moudrost i nám přána.
Ale co se jedné botě nestalo,
stal se z ní květináč nastálo.
Na rozdíl od svých kamarádek,
trčí na jednom místě u okének.
Čeká ji také cesta,
ne však dle jejího gusta.
Kytka se rozhodla býti její paní,
údělem se stalo na parapetu stání.
Neboj boto, i my těšme se
až nám kytka rozkvete,
úžas a vůni přinese.
Mějme z boty poučení,
zkusme malé zastavení,
odměnou přijde kouzlo, snění –
křehké krásy spatření!
Eva Vojtelová©