BOTA

Levá a pravá se střídává,
pochodem chod,
jejda, pozor je tu díra, nebo schod!

Po všech cestách chodí ráda
v jejich prachu směr si hledá.
S cílem si ale nedělá starosti,
cílem je cesta sama dána –
to jsou její moudrosti,
budiž ta moudrost i nám přána.

Ale co se jedné botě nestalo,
stal se z ní květináč nastálo.
Na rozdíl od svých kamarádek,
trčí na jednom místě u okének.

Čeká ji také cesta,
ne však dle jejího gusta.
Kytka se rozhodla býti její paní,
údělem se stalo na parapetu stání.

Neboj boto, i my těšme se
až nám kytka rozkvete,
úžas a vůni přinese.

Mějme z boty poučení,
zkusme malé zastavení,
odměnou přijde kouzlo, snění –
křehké krásy spatření!

 

Eva Vojtelová©