
Rubrika: Příspěvky
Nové dárky pro mé přátele
BOTA
BOTA
Levá a pravá se střídává,
pochodem chod,
jejda, pozor je tu díra, nebo schod!
Po všech cestách chodí ráda
v jejich prachu směr si hledá.
S cílem si ale nedělá starosti,
cílem je cesta sama dána –
to jsou její moudrosti,
budiž ta moudrost i nám přána.
Ale co se jedné botě nestalo,
stal se z ní květináč nastálo.
Na rozdíl od svých kamarádek,
trčí na jednom místě u okének.
Čeká ji také cesta,
ne však dle jejího gusta.
Kytka se rozhodla býti její paní,
údělem se stalo na parapetu stání.
Neboj boto, i my těšme se
až nám kytka rozkvete,
úžas a vůni přinese.
Mějme z boty poučení,
zkusme malé zastavení,
odměnou přijde kouzlo, snění –
křehké krásy spatření!
Eva Vojtelová©
Poštovní schránka
Poštovní schránka
Visí trpělivě na svém místě, plně vybraná,
očekává, co jí přijde příště každého rána.
Vyhlíží pracovníka pošty jako by
očekávala hosty.
Budou milí a pošle list milý,
nebo budou otravní a přijde formulář
daňový?
Drží si pěsti, čekání je její poslání,
stále schraňuje zvěsti a tím si nudu
zahání.
Eva Vojtelová©

Pegasova zvonkohra
Lesní mlýn
LESNÍ MLÝN
U potůčku v lese stojí starý mlýn,
s potůčkem žije v symbióze už mnoho
dlouhých zim…
Mlýn si pěkně klape, potůček ten zas zurčí
a určí ten správný nápěv – který pak mlýn
v dál doručí.
Jejich píseň se line celým údolím,
a život kolem plyne, pod jejich soukolím.
Eva Vojtelová©
Pracovní úsilí maminek bylo korunováno úspěchem
Práce vlastními rukami dává pocítit nejen úsilí vynaložené do vlastního výtvoru, ale vytváří v člověku představu o velikosti úsilí obsaženého v jakémkoli lidském díle – v obrazu, sošce, krásné zahradě, v krásném domě…
Úcta k práci své a druhých se vytváří jen, když sami zakusíme, co to obnáší něco pěkného, užitečného vytvořit.
Tato zkušenost je třeba prostřednictvím tvoření vštěpovat dětem, ale i připomínat dospělým. U dětí má nezastupitelnou úlohu vzhledem k eliminaci existence jevů jako je vandalismus.
V kurzu „Oživení hlíny“ si užívají kouzlo tvoření jak děti, tak dospělí. Nejvíce tvoříme vytvářením z plátu, ale je možnost vyzkoušet si i točení na keramickém kruhu. Vždy se prožívá napětí, jak po konečném výpalu bude nakonec výrobek vypadat.
Na obrázcích je zdokumentováno tvoření maminek a úspěšný výsledek jejich snažení:


Hurá, povedlo se!


Období KORO-KERAmiky
GOLÉM
Hodně trpělivosti a víry,
že vše se naplní do správné míry, nic není náhoda,
tak proč ne i teď by nevládla pohoda.
Kdo miluje tvoření z hlíny,
nemá kdy na žádné splíny,
nevnímá všechny světa provinění,
v jeho tvoření viny není.
Universa trestná výprava
drží se svého práva,
co má se stát se stane,
tak ještě pár misek, hrnků či soch vytvoříme a
s radostí, beze strachu, se silou Goléma to dáme!
Ukázka pro inspiraci:








Poslední setkání keramiků v r. 2019
Setkali jsem se, abychom si připomněli, co uplynulý rok přinesl, také poseděli, popovídali a nakonec si odnesli poslední výrobky roku domů.
Při vůni domácího cukroví a pečeného čaje jsme si prohlédli fotogalerii, kolik krásného z keramické hlíny kdo a co vyrobil. Nebylo nic, jen hrouda hlíny a jako když mávne kouzelnou hůlkou, je tu najednou tolik krásných věcí.
Následovala prohlídka těchto mých webových stránek http://www.dareckynaprani.cz, kde je v menu prostor i pro náš keramický kurz Oživení hlíny.
Dalším bodem programu bylo, že jsem zahrála pohádku ovčí babičky Vlčí Vánoce se Špejlovým divadélkem. Děti si pak, pomocí postaviček z divadélka, zahrály vlastní improvizované představení O Kauflandu.
Malou vsuvkou programu bylo, že má vnučka přinesla všem ukázat svá dvě morčáka-Mašličku a Růženku a celým programem nás provázel můj pes Bobík.
Závěrem jsme se vzájemně všichni obdarovali dárečky. Pečlivě jsme zabalili poslední hotové výrobky tohoto roku pro bezpečný export domů. Já spolu s vnučkou Peťulkou jsme účastníkům, jako poděkování, předaly námi vyrobené ozdoby na stromek- keramické vločky a Peťulkou nakreslené vánoční pohledy s andílkem.
Přání veselých Vánoc a všeho nejlepšího do roku 2020 zdárně ukončilo náš keramický rok 2019.
Veselé Vánoce a hodně zdraví a štěstí v roce 2020 Vám všem přeje Eva Vojtelová





Předvánoční čas u nás keramiků
V keramice, pokud chce někdo vytvořit někomu dárek, si musí trochu pospíšit – tvořivý proces je zdlouhavý a kdo to nerespektuje, nestihne vytvořit to, co zamýšlel. A propásnout výrobu vánočních dárků by bylo obzvlášť nepříjemné. Naštěstí se to nikomu z nás nestalo, jak dokládají fota nejzdařilejších hotových výrobků. Máme předstih čtrnáct dnů…což v keramice přesto znamená za pět minut dvanáct. Ale co, stačili jsme si vymyslet námět, ten vymodelovat, přežahnout, naglazovat, vypálit a já ještě nafotit a vyvěsit zde na webových stránkách.
Uf, utíráme si kapky potu z čela, co by jsme pro své blízké neudělali – dostanou námi vlastnoručně vytvořeného Ježíška! Žádného kupovaného, hotového, ale vymodelovaného, (pomalu vymodleného), vytvořeného s láskou a s napětím, jak to dopadne – jak vyjde glazura, jestli se neobjeví praskliny, jestli se podaří dosáhnout zamýšleného záměru…
Dost slov, mějte oči jen pro obrázky „od Ježíška“, kochejte se a pokud se Vám líbí, můžete dát i like, nebo nám dát vědět – co vy na to – v komentářích.
Vaše Eva


















